Jak na chov kuřat

2. díl

Jak na chov kuřat

Chov kuřátek není vůbec složitý, a pokud dodržíme několik pravidel, nemusíme se bát, že by nám drobotina marodila. Naopak, bude prospívat a nakonec se nám odmění zdravým vajíčkem.

Ráda bych na začátku zdůraznila, že nejdůležitější je prevence. O to více u mláďat všeho druhu, jakmile se zanedbá prevence, následky se horko těžko dohánějí a smrt nastává velmi rychle.

Úplně nejdůležitější základ u kuřat je teplo, sucho, nezávadné krmení a nezávadná voda, kterou mají stále k dispozici. Čistota ubikace je velmi důležitá, ale není to základ. Respektive, kuřátkům nevadí žít ve znečištěném prostředí, ale v tom případě potřebují podpořit mikrofloru v trávicím traktu přidáním kyselé složky, například jablečného octa ve vodě. Pak se i zlé v dobré obrací a kuřata získávají skvělou imunitu.

Vezmeme to ale pěkně popořadě.

Čerstvě vylíhnuté kuřátko by mělo z líhně odcházet až když je zcela úplně suché a perfektně nachmířené. Vůbec nevadí, když v líhni stráví třeba o den déle, není to na škodu. Nemusíte tedy vyndávat kuřata co pár hodin a větrat líheň, což je více ke škodě než k užitku.

Kuřata z líhně dáváme do vyhřáté odchovny. Odchovnou se myslí místo, kde budou až do pátého týdne. Můžeme použít výhřevnou desku, pod kterou si kuřata sami zalézají, aby se ohřála. Osobně po letech zkušeností se už více přikláním k lampám. Buď keramické, nebo infračervené. Keramické mají dlouhou životnost a nesvítí, takže je možné dodržovat při odchovu světelný režim, tedy den a noc, což považuji za správné. Nevýhodou je, že funkčnost musíte kontrolovat přiblížením dlaně k žárovce, protože žárovka nesvítí, není vidět, že funguje. (Velikou výhodou lamp oproti desce je hlavně to, že hned vidíte všechna kuřátka a máte dokonalý přehled o tom jak jim je. Deska je v tomto ohledu nepraktická, není pod ní vidět, aby jste kuřata zkontrolovali je nutné její nadzvednutí, tím vzbudíte vše, co pod ní spí... kuřata se často zbytečně plaší.)

Infračervené světlo má výhodu v tom, že už z dálky vidíte, jestli lampa funguje. Toto světlo prý lépe prostupuje celým tělíčkem tvora pod ním a lépe a rychleji jej prohřeje. Nevýhodou může být červené světlo, které svítí neustále. Není ale nijak agresivní, a tak si myslím, že i v tomto případě kuřátka v noci spí a aktivní jsou jen přes den. Sama tohle zatím nevyužívám, tak vám ze své zkušenosti nepovím.

Já už druhým rokem používám jen keramickou žárovku, a když je hodně chladno tak pod kuřata v prvním týdnu vkládám výhřevnou podložku, která se dává třeba štěňatům do boudy.

Důležitá věc! Kuřata po vylíhnutí jsou náchylná na rozjetí nožiček! Nepodceňte prosím podlahu, na kterou kuřata pokládáte. Rozhodně by měla být protiskluzová. Nejraději mám perlinku, kterou vložím na podlahu klece nebo na výhřevnou podložku, protože i když se to nezdá, tak i taková na první pohled nekluzká podlala, může být pro kuře problém, a jakmile se nožičky jednou rozjedou, už je samo nesrovná. Nejlepším řešením je pak svázat nožičky na pevno bavlnkou,tak aby mezi nožičkami bylo cca 1,5cm. Po týdnu bavlnku sundaváme.

Jak jsem ale říkala na začátku, lepší je prevence, a tak prosím zajistěte absolutně nekluzký povrch odchovny.

Jako materiál pod kuřata se hodí řezaná sláma, větší hobliny z měkkého dřeva, apod. Nedávejte jim jako podestýlku nic sypkého, například kočkolit a jemu podobné. Kuřata by se do toho rozhodně pustila, protože by to považovala za pokrm, a důsledky by samozřejmě mohly být fatální. Také piliny a prašné hobliny (jemné) se nehodí, nebo alespoň ne pro ty úplně maličké.

Jako úplně první "podestýlku" osobně dávám perlinku a na to kuchyňskou papírovou utěrku, jen na první 1-3dny, pak měním za řezanou slámu, perlinku nechávám klidně pár týdnů. Na kuchyňské papírové utěrce je skvělé, že hned vidíte stolici kuřat, případnou krev a taky to, že kuřata nezobají nic, co nemají.

K jídlu se nejvíce hodí přímo krmení určené pro výkrm kuřat. V obchodě najdete pod označením K1. Pokud ale odchováváte jen pár kuřátek, tak se vám nevyplatí kupovat celé balení. Můžete jej nahradit směsí drobně drcené pšenice s vařeným vejcem včetně skořápky (1 vejce na 20 kuřat) a drobně kopřiva + nezapomeňme na to, že tak jako všichni ptáci i kuřata potřebují drobné kamínky či písek, který pomůže zpracovat stravu ve voleti. Takto jim dodáte vše, co potřebují.

Směs by měla být sypká, nelepivá! Kuřata jsou z počátku motoricky nešikovná, a jídlem slepený zobáček by si nedokázala sama očistit.

Krmení dejte nejdříve kuřátkům na mělký talířek, víčko, nebo do krmítek přímo pro kuřata určených. Dávejte po menším množství a raději častěji dosypte. Jednou za den jej vyčistěte od výkalů a doplňte čistým novým krmením.

Voda. Denně čerstvá voda, pokojové teploty. Nesmí být ledová, nesmí být teplá. Pítko musí být takové, aby se v něm kuřata neutopila! A věřte, že se to stane velmi snadno. Nás teda naštěstí nic takového nepotkalo, ale vím o mnoha chovatelů, kteří podcenili hloubku pítka a o kuřata rychle a nečekaně přišla. Takže mělká hladina! Stačí bohatě 1cm, klidně i míň. Také je dobré zamezit, aby se kuřátka nemohla ve vodě smáčet. Takže pokud chcete použít například mističku s vodou, vyložte ji kamínky tak, aby bylo možné se napít, ale nikoliv smočit.

Nezapomínejte také na to, že celé pítko, včetně hadiček, přípojek a všech částí kudy voda prochází, se musí jednou za čas dobře pročistit od šlemu, usazenin, apod. V zaneseném pítku se začnou množit škodlivé bakterie, plíseň a podobně. Kuřata pak dostanou průjem a průšvih je na světě.

Jak poznáte, že je kuřatům dobře?

Když je jim dobře, tak jsou rovnoměrně rozprostřené po odchovně, některá spí pod zdrojem tepla, jiná pijí, jiná baští. Pohybují se svižně, křidélka mají hezky složená, jsou zvědavá a rychle se sbíhají, když dostanou jídlo (krom těch co tvrdě spí samozřejmě).

Pokud jsou kuřátka v jednom shluku pod zdrojem tepla a mačkají se jedno na druhé, tak je jim zima a je potřeba to hned řešit! Prochladlé kuře znamená brzy nemocné a mrtvé kuře. Takže buď přidejte jiný tepelný zdroj, zamezte průvanu.

Když by jim bylo naopak velké horko, budou se držet v okrajích odchovny. Jakmile mají otevřené zobáčky a rychle dýchají, jsou opravdu velmi přehřáté a je nutné opět hned řešit. Snížit teplo, zajistit čerstvý vzduch..

Co dál hlídat u kuřat.

Doporučuji je každý den chvilku pozorovat. Sledujte hlavně zadečky, musí být čisté. Občas se stane, že se kuřeti na konečníku udělá tvrdá kulička zaschlého trusu. Takové kuřátko odchytíme a doma v teple velice opatrně pomocí teplé vody kuličku odstraníme. Namočíte houbičku na nádobí do teplé vody a přiložíte ke konečníku. Voda změkčí kuličku trusu a pak opatrně pomalu stáhnete trus pryč. Pak s kuřátkem hned pod lampu, ať nenastydne.

Postupně, jak kuřata rostou, přemění se jejich chmýří na peříčka, a s tím jak přibývá peříček, je možné snižovat postupně teplotu.

Na 5ti týdnech již není nutné kuřatům topit a mohou jít do venkovní voliéry. Pozor ale na prudké ochlazení a teplotní šoky. Jestli například kuřátka mají do 5ti týdnu tepelný komfort nějakých 25°C není vhodné je pak ze dne na den dát ven, kde je třeba 5-10°C bez toho aniž by měli možnost se ještě trochu někde přiohřát.

Kuřátka venku ve voliéře, nebo výběhu potřebují následující. Musí mít možnost se ohřát na slunci, schovat se ve stínu, mít závětří a samozřejmě nějakou ochranu před deštěm. Měly by mít dostatek možného pohybu, tedy prostor. Zároveň nezapomeňte na predátory z nebe. Kolem 5ti týdnů přecházejí z krmení K1 na krmení K2, což jsou trošku větší kousky, které svědčí jejich zažívání. Můžete ale dál pokračovat ve vlastní míchanici. Stále potřebují mít možnost sezobnout nějaký ten maličký kamínek, nebo písek, což si už ale v trávě najdou sami.

Velmi důležitá věc! Pokud nejsou kuřata očkovaná proti kokcidióze, je velmi důležité, pomoci jim už od malička udržet si ve střevech správnou mikroflóru. Což je hlavně přidáním něčeho kyselého. Sama mám nejlepší zkušenost s přidáním jablečného octa do pítka, stačí opravdu maličko. Voda nesmí být nijak kyselá. Když budete od mala přidávat ocet do vody, zajistíte si opravdu zdravé hejno. Jablečný ocet je nedocenitelný a cenově velmi příznivý! Když dojde jablečný, můžete přechodně použít i klasický kvasný lihový, ničemu to nevadí. Jen to nepřežeňte!

Čím jsou kuřata starší, tím toho samozřejmě víc snědí. Pokud máte kohoutky spolu se slepičkami, je lepší je rozdělit. Kohoutci se snaží sníst co nejvíce, aby se hierarchicky dostaly co nejvýše, a v tomto věku vždy dají přednost sobě před slepičkami, které jsou pak odkázány na zbytky..je to škoda. My potřebujeme aby do sebe hlavně slepičky dostaly vše dobré, zdravé a důležité, a né že budou dojídat zbytky, co kohouti nechají. V čase kdy pak začnou kohouti kokrhat, pojímat, je potřeba učinit opatření. Buď jim dopřejte skutečně dostatečný prostor, kde budou mít šanci slabší jedinci utéct, nebo je budete muset dát pryč. Ať už zpracovat na maso, nebo prodat jiným chovatelům. Kohouti držení na malém prostotu, to je zlo. Půjdou po sobě, najdou si nejslabšího a postupně ho usmrtí neustálím pojímáním. Budou psychicky a pak i fyzicky strádat a nakonec, dřív či později, pojdou.

Co musím ještě zmínit jako důležité, je nezapomenout drůbež kolem 2-3 měsíce odčervit! Červům se nedá nijak vyhnout, ty prostě v přírodě jsou. Jediná účinná zbraň je jednou za čas zvířata odčervit. Já odčervuji drůbež právě mezi kolem 2. Měsíce a pak až za půl roku. Když neodčervíte, drůbež špatně poroste, může mít průjmy, může i uhynout, to tak prostě je. Červů se rozhodně pravidelně zbavujte. Po odčervení výběh povápním.

Slepičkám velmi, velmi svědčí travnatý výběh. Ony si dokážou skutečně spoustu potravy najít samy. Travnatý výběh má nespočet výhod a pokud jen trochu můžete, pouštějte je alespoň na chvíli na trávu. Odmění se vám svou vitalitou, zdravím, a hlavně zdravými vajíčky. Zelená tráva, broučkové, kamínky, atd.. pro slepici k nezaplacení.

Ať se vám v chovu daří, mějte se krásně a zase u dalšího článku, zdraví Kristýna!